Téma:

Vianoce kúzel /ne/zbavené

Zobraziť: Zoradiť:
l 1 r
Autor: Rudinec
10963


 
            „Kdyby se Kristus tisíckrát narodil v Betlémě, není nám to nic platné, jestliže se nezrodí v našich srdcích.“
 
            VÁNOCE - slovo, jež zaznívá po celém světě. Mladí i staří jsou jím jakoby okouzleni a prožívají chvíle napětí a očekávání. Co vlastně jsou vánoce? Lidé se domnívají, že 25. prosinec je dnem narození Ježíše Krista. Dějiny ovšem o této skutečnosti nepodávají žádnou zprávu a ani pisatelé Bible nezaznamenali datum Kristova zrození. Pouze evangelista Lukáš uvádí jisté historické pozadí a zaznamenává, že se tak stalo v době prvního sčítání lidu v římské říši, které nařídil císař Augustus. 
            Na základě císařského výnosu se odebral i Josef z města Nazareta do judského Betléma, aby se tu zaregistroval společně s Marií, která v té době čekala dítě. O dalším průběhu se Lukáš zmiňuje následovně: „A stalo se, když tam byli, že se jí naplnily dny, kdy měla porodit. I porodila Syna svého prvorozeného, zavinula jej do plenek a položila do jeslí...“ (Luk. 2,1-7). Neuvádí ale, v který den kterého měsíce se tak stalo. Proč tedy lidé, hlavně křesťané, slaví 25. prosince Kristovo narození, když Bible o datu mlčí? Kdyby to Bůh uznal za vhodné a pro lidstvo potřebné a prospěšné, nechal by apoštoly, aby datum tak významné události zaznamenali! Neudělal to však. Odkud se tedy vánoce - vybájený a tajuplný svátek křesťanů i nekřesťanů - vzaly? Kdy je jejich původ?
 
            ZAČÁTEK JE V POHANSTVÍ
            Pohané věřili, že jejich bůh Slunce se každým rokem opětovně rodí. Noc z 24. na 25. prosince pokládali za dobu zrození boha Slunce. Vypozorovali totiž, že Slunce po této noci stoupá na obzoru denně výš a výš. Tajemný jev si vysvětlovali jako vzrůst nově narozeného slunečního dítěte. Proto tato a další noci byly odedávna považovány za „svaté noci“. 
            „Jaký je asi původ slova vánoce? Podle jazykovědců pochází z němčiny. Jeho původní název byl „svatá noc“. Staré německé slovo Weihnachten si naši předkové počeštili zajímavým způsobem: první část 
(vá-) převzali beze změny a druhou počeštili (weihen = zasvětit, nachten = stmívat se, Nacht = noc). 
            Vědci se shodují v tom, že kořeny dnešních vánoc je třeba hledat již v pohanských oslavách zimního slunovratu. Vánoce nemají jen tradici evropskou. Slavily se v Asii, u amerických Indiánů i jinde. Ve starém Římě se nakonec oslavy ustálily na 25. prosinec. Datum zvolil r. 274 po Kr. císař Aurelián jako den „natalis solis invicti“ - den Zrození nepřemožitelného Slunce“ (Nová Svoboda 24.12.1970). 
            „Významný německý badatel Herman Usener doložil, že před nicejským koncilem (konaný v r. 325) se vánoce neslavily. 25. prosinec byl jako datum zrození Krista neznámý. První zmínku o dni narození Ježíšova najdeme u Jana Zlatoústého (374 - 407), ale ten ho datuje na 20. prosinec. V Římě se vánoce poprvé slavily až roku 365.“ (Kostnické Jiskry, evangelický týdeník, 20.12.1972).
            „Který den se Kristus narodil? Liturgický svátek Narození Páně (25. prosinec) je poměrně pozdní. Zdá se, že zhruba prvních 300 let křesťané neslavili narození Ježíšovo zvláštním svátkem... 25. prosinec je zaznamenán poprvé v Římě kolem r. 350.“ (Nový Zákon, Dr. D. M. Petrů, poznámka k evangeliu Lukáše 2,6).
            „Vánoce vznikly později než velikonoce. Jejich počátek leží ve 4. století... Skutečný den narození Páně není znám! Ve 3. století se křesťané v Egyptě domnívali, že se Ježíš narodil v květnu... Pro křesťana, který se opírá pouze o Písmo svaté, neexistují žádné povinnosti vůči takovýmto památkám! Nový Zákon neobsahuje ani zvyk ani příkaz k takovýmto svátkům...“ (Heinz H., Adventecho, duben 1988).
            „Římané slavili svátek nepřemožitelného boha Slunce. 25. prosinec se nazýval „narozením Slunce“ a po celé říši se konaly velké náboženské pohanské oslavy Mithrovy (iránský bůh světla a Slunce). Svátek narození Krista není nic jiného než pokřesťanštěná pohanská slavnost.“ (Handbook of Christian Feast and Customs, str. 60, N. York 1952, F. X. Weisser).
            „Jedna z převládajících náboženských myšlenek 2. a 3. stol. byla víra v božství Slunce... Toto božstvo má pro naše zkoumání zvláštní význam, neboť jeho svátek připadal na 25. prosince... Zřejmě údobí zimního slunovratu, kdy počíná vzrůstat síla Slunce, se hodí pro slavení svátku slunečního boha...“ (G. J. Laing, Survivals of Roman Religion, str. 150-153, N. York 1931).
            Předpokládám, že těchto několik historických důkazů postačí, aby čtenář pochopil pohanský původ dnešních vánočních svátků. Jak už bylo uvedeno, první křesťané neslavili žádný den jako památku Ježíšova zrození. Neměli k tomu důvod ani biblické opodstatnění. Vánoce se do křesťanství dostaly následkem úpadku křesťanské církve od původního apoštolského učení. Největší křesťanská církev se k této adopci pohanských svátků veřejně přiznává, když ve svém katechismu uvádí: „Pojem vánoce pochází z toho, že pohané v době, kdy jsou noci


Chcem reagovať...
Pridané: 12:17 06.11 2013 Streda
******
icon - Na tento príspevok zareagovali: 16707
img
icon Neregistrovaný
Autor: Janka_sk
14025

1. Štedrý deň.
V prvých troch storočiach kresťanstva narodenie Spasiteľovo oslavovali na Východe
6. januára a nazývala sa sviatkom Zjavenia Pána. Na Západe
však slávievali Vianoce 25. decembra. Keď sa však v treťom storočí podľa úradných
spisov o nariadení popisu ľudu za cisára Augusta zistilo, že dňom narodenia Krista
Pána je 25. december, slávnosť Božieho narodenia bola v celej Cirkvi ustanovená na
tento deň, o čom jasne píše sv.Atanáz (r. 373) a sv. Ján Zlatoústy r. 386. 

Slovo Vianoce
pochádza z nemeckého slova Weihnacht čiže Svätá noc,
v ktorej sa nám zjavil najsvätejší zasľúbený Mesiáš, Vykupiteľ sveta.

Ako pred všetkými väčšími sviatkami, tak aj pred Vianocami v predchádzajúci  deň, nočným bdením
prípravovali sa veriaci vigíliou na slávenie dňa. Vigília vianočná volá sa Štedrým dňom, lebo
sa nám v posvätnej jej noci Boh ukázal najštedrejším, keď nám za Vykupiteľa daroval
svojho jednorodeného Syna, bez ktorého by sme nemali spasenia. Ľudovým pomenovaním
sa tento deň volá aj dňom Adama a Evy, ktorí nám svojím hriechom stratili nebo, ale
milosťou Božského Spasiteľa aj oni obsiahli odpustenie a nebeskú blaženosť .
Štedrý deň spomína aj sv.Augustín (r. 436).

Štedrý deň nemá nijakej zvláštnej liturgie,iba ráno sv. omšu vo fialovej
farbe .
Po dnešných vešperách pri mariánskej antifóne číta sa verš: "Po pôrode, Panna, neporušenou
si ostala" so svojou liturgickou modlitbou. Na tento deň sv, Cirkev predpisuje aj pôst (t. j. len raz sa cez deň
nasýtime a ráno a večer len niečo málo zjeme) aj zdržovanie sa mäsitého pokrmu (okrem rýb).
Tento rozkaz plati aj na štedrú večeru . Jedine zvykom bolo zavedené, že najedenie sa do sýtosti prekladáme na
večeru, kým ráno a na poludnie len niečo málo zjeme.
Mnohí do poludnia vôbec nič nejedia. Keď však Štedrý deň pripadne na nedeľu, niet ani
pôstu ani zdržovania sa mäsa.

ŠTEDRÝ VECER. Radosť nad štedrosťou Boha Otca vyjadrovali naši predkovia tým, že po
západe slnca večeriavali slávnostne a svojim dietkami čeľadi dávali dary. Ba hospodári
ešte i nemým zvieratám ponúkli zo svojich pokrmov na znamenie, že zvieratá, vôl a osol zohrievaly Spasiteľa v jasliach.
Tento zvyk podávania pokrmu zvieratám zachoval sa až podnes. Večera dnešného dňa volá sa štedrou večerou.

Odbavuje sa neobyčajne radostne a štedre a dáva sa jej aj náboženský ráz. V každej domácnosti postavia vianočný
stromček, pod ktorým sú uložené dary, skromné i bohatšie, pod menom "dary Ježiškove",
čo je celkom oprávnené, lebo nebyť narodenia Ježiškovho, nebolo by ani vianočného stromčeka.
Stavanie vianočného
stromčeka vzniklo v Nemecku a rozšírené je len v Europe. Má dvojaký význam.

l. Vianočný stromček sa stavia na počesť príchodu Spasiteľovho
tak, ako ho zelenými ratolesťami slávnostne vítali v Jeruzaleme.
2. Je symbolom rajského stromu, stromu poznania dobrého a zlého, z ktorého
jedli Adam a Eva, a z ktorého nám vznikla smrť; predobrazuje
nám aj rajský strom života a najmä drevo kríža, tiež pravý to strom života a smrti,
z ktorého nám vznikol život večný, totiž vykúpenie a večné spasenie. Ozdoby vianočného
stromčeka označujú všetky milosti, ktoré nám priniesol Spasiteľ .

 (A.Radlinsky, Nabozne vylevy, r.1945)



Chcem reagovať...
Pridané: 22:37 05.10 2014 Nedeľa
******
icon - Na tento príspevok zareagovali: 16709
icon - Príspevok bol upravený autorom. Pôvodný text, oprava 1
img
icon Neregistrovaný
Autor: Danny01
16707
Príspevok sa načítava...

Pokrytectvo Vás všetkých cirkevníkov a "ovečiek" nemá hraníc, teraz ide obdobie Vianoc, keď sa budú všetci tváriť akí sú dobrý, ako pomáhajú, ako sa vyspovedajú z celoročných hriechov. To je hnus a faloš!!! Buďte taký celý rok, a nie len v jeden deň. To je moja výzva! Skúste pochopiť o čo tu ide. To, prečo je tu Laura, má ďalekosiahlejší význam ako si myslíte.
P.S. Navonok sa veľa ľudí tvári akí sú dobrí. Dušu človeka vidí len Pán Boh a s jeho dovolením i Laura...nie cirkev, nie farár ani pápež, sú to len ľudia a to poriadne zlí, lebo slúžia cirkvy, a tá nikdy nič dobré neurobila pre tento svet!!!

www.liecitelka-laura.sk 

skopírujem sem ešte jeden príspevok, ktorý som našla od Hastrmanka:
A treba ľuďom donekonečna vysvetlovať že bez cirkvy by sa tu žilo lepšie a že nám ju vôbec netreba! Ako si niekto môže vôbec myslieť že bez cirkvy by sa tu nedalo žiť?
Či tu bude alebo tu nebude. to je jedno. Boh je ten večný, Ten čo tu bude vždy. A aj tu vždy bol.
BEZ CIRKVY BEZ STE SA KOMU MODLILI???
KEBY TU CIRKEV NEBOLA, KTO BY BOL VÁŠ BOH???


Chcem reagovať...
Pridané: 13:09 19.12 2015 Sobota
******
icon - Na tento príspevok zareagovali: 16733
icon - Príspevok bol upravený autorom. Pôvodný text, oprava 1
img
icon Neregistrovaný
Autor: Danny01
16709
Príspevok sa načítava...

Pokrytectvo Vás všetkých cirkevníkov a "ovečiek" nemá hraníc, teraz ide obdobie Vianoc, keď sa budú všetci tváriť akí sú dobrý, ako pomáhajú, ako sa vyspovedajú z celoročných hriechov. To je hnus a faloš!!! Buďte taký celý rok, a nie len v jeden deň. To je moja výzva! Skúste pochopiť o čo tu ide. To, prečo je tu Laura, má ďalekosiahlejší význam ako si myslíte.
P.S. Navonok sa veľa ľudí tvári akí sú dobrí. Dušu človeka vidí len Pán Boh a s jeho dovolením i Laura...nie cirkev, nie farár ani pápež, sú to len ľudia a to poriadne zlí, lebo slúžia cirkvy, a tá nikdy nič dobré neurobila pre tento svet!!!

www.liecitelka-laura.sk
 
skopírujem sem ešte jeden príspevok, ktorý som našla od Hastrmanka:
A treba ľuďom donekonečna vysvetlovať že bez cirkvy by sa tu žilo lepšie a že nám ju vôbec netreba! Ako si niekto môže vôbec myslieť že bez cirkvy by sa tu nedalo žiť?
Či tu bude alebo tu nebude. to je jedno. Boh je ten večný, Ten čo tu bude vždy. A aj tu vždy bol.
BEZ CIRKVY BEZ STE SA KOMU MODLILI???
KEBY TU CIRKEV NEBOLA, KTO BY BOL VÁŠ BOH???


Chcem reagovať...
Pridané: 13:10 19.12 2015 Sobota
******
img
icon Neregistrovaný
Autor: Maggie
16733
Príspevok sa načítava...

ahoj Danny01

vidim, ze tak, ako i hastrmanko i Ty odkazujes na stranku zeny menom Laura.
Ak Ta môzem pekne poprosit, pretoze odpoved som uz davnejsie pytala od hastrmanka, ale ocividne mal s nou problem, môzem mi povedat, preco ma pani Laura vo videu, ktore som nasla v suvislosti s jej osobou, VO SVOJOM DOME DVA KRIZE NA KTORYCH JE ZOBRAZENY PAN JEZIS KRISTUS??

To ma naozaj zaujima, ak sochy povazuje za modly a Pana Jezisa za nejakeho hriesneho proroka, PRECO VO SVOJOM DOME DRZI TAKETO "MODLY"???

Dakujem za odpoved


Chcem reagovať...
Pridané: 14:32 21.12 2015 Pondelok
******
img
icon Neregistrovaný
l 1 r
© 2010 bibliaaty.sk
Načítavanie...